Kde ke svým jménům přišly známé české vulgarismy ? Na počátku bylo slovo. To slovo mělo praslovanský kořen a v rozeznatelné podobě jej najdeme u většiny příbuzných národů. To slovo je „hovno“.
Klení, nadávky a osočování jiných patří k lidské nátuře stejně jako zpěv a víra v nadpřirozeno. Většina národů používá urážky ze sexuální oblasti, zatímco Češi preferují výrazy spojené s prdeli, hovny a chcanky.

Tento web neobsahuje žádnou reklamu !

  • Hrc Prc
  • Hrc Prc
  • Hrc Prc
  • Hrc Prc
  • Hrc Prc
  • HrcPrc
  • HrcPrc
  • HrcPrc
  • HrcPrc
  • HrcPrc

České vulgarismy

Kurva

Původ slova „kurva“, které značí lehkou ženu a používá se i pro vyjádření údivu, je nejistý: Snad pochází z německého „huore“, z nějž se pak stalo známé označení pro lehkou děvu „die Hure“. Možná však souvisí spíš s indoevropským „kur“, tedy „běhat“, latinsky „currere“. Koneckonců, synonymem pro výraz „kurva“ jsou i slova „běhna“ či „poběhlice“. Přesto termín neměl vždy jen negativní konotace – například na Čáslavsku, Kolínsku, Slánsku i jinde značil v 19. století malinké děvčátko. Častá tedy byla vyjádření typu: „Máme doma dva hošíčky a dvě kurvičky.“

Prdel

Původ slova „prdel“ najdeme u starých Slovanů. Dnešní nadávka zřejmě pochází již ze všeslovanského „prděti“, které se zas odvozuje od indoevropského „perd“. V minulosti se však termín používal šířeji než dnes: Například „sedět z prdele“ znamenalo prostě sedět zády a na venkově se zmíněným výrazem označovala i spodní část snopu. Na Hané se pak ovarové polévce říkalo a někde dodnes říká prdelačka.

Mrdat

Výraz „mrdat“ se v 19. století používal ve významu „rychle se pohybovat“, který charakterizuje většinu podobných sexuálních sloves. U středověkého kazatele Tomáše Štítného však čteme „[člověk] nade vším [dobrodiním] mrda“, tj. že si jej neváží. Bohemista Jan Gebauer zas cituje větu z dětské pohádky „tedy král otázal se jeho, proč by na královnu mrdal“ a v tomto kontextu má na mysli kývání.

Jebat

Sloveso „jebat“ původně znamenalo „rychle se pohybovat“, případně „tlouct“, zatímco „šukat“ se vztahovalo zejména k pobíhání a najdeme ho i ve slavném díle Boženy Němcové: „Babička šukala po pokojíčku drobnými kroky jako koroptvička.“ Lokálně šlo přitom o výraz pro cvrnkání kuliček do důlku.

Čurák

Slovo „čurák“ pochází z dětského slovesa „čurati“, které má fonetický původ ve zvuku vylévané tekutiny. „Čur“ byl však u starých Slovanů také mezník z hrubě otesaného čtverhranného kamene. Pravděpodobně kvůli tomu se ještě v 19. století na Strakonicku říkalo „čurák“ sloupu v ohradě okolo chalupy a tamtéž se pak logicky ujalo rčení „stojí jako čurák“. V Praze se naopak pojmem „čuráčky“ označovaly umělé kadeře na vlásence, jde však o termín rozšířený spíš lokálně a jen u garderobiérů či kostymérů.